Reference

Základním cílem zatěžovací zkoušky nově postaveného fotbalového stadionu Slavie Praha bylo zjištění skutečné tuhosti ocelové konstrukce střechy nad tribunami a to ve vodorovném směru.

Zatěžovací zkouška sledované vazníkové konstrukce střechy fotbalového stadionu proběhla dne 9.dubna 2008. Při zatěžovacích zkouškách bylo postupováno podle dohodnutého programu se zadavatelem. Výstupem zatěžovací zkoušky bylo zjištění relativního posunu horních čepů stojek vůči spodním čepům (vyklonění stojek) a absolutního posunu dolních čepů stojek - odtlačení konstrukce tribuny - vůči sousedním dilatačním polím tribuny. Relativní posun horních a dolních čepů stojek byl dán rozdílem hodnot dvojice snímačů monitorujících vzdálenost čepů od zadní stěny ochozu tribuny. Absolutní posun dolních čepů stojek byl měřen bezkontaktní metodou pomocí laserových snímačů sledujících vzdálenost měřených bodů od lanka nataženého mezi stojkami sousedních dilatačních polí. Střecha byla zatížena dvojicí vodorovných sil. Síly působily současně při dolním pase vazníků kam byly vnášeny prostřednictvím šikmých vzpěr. Síly byly vyvozovány dvojicí hydraulických válců a hydraulických pump řízenými odečítáním hodnot z manometrů. Snímač rychlosti a směru větru (anemometr) byl umístěn nad konstrukcí střechy, kde tento snímač nebyl "stíněn" žádnou jinou konstrukcí. Nulový azimut směru větru byl orientován na sever. Zatěžování probíhalo postupně ve třech krocích v hodnotám 50 kN, 100 kN a 152 kN. Při každém zatěžovacím stupni byla síla vnášena do konstrukce po dobu 60 s. Po odlehčení konstrukce byla změřena trvalá deformace zatěžované konstrukce. Stejný postup zatěžování byl opakován celkem třikrát.

Cílem zkoušky bylo zjištění klimatického zatížení od větru (statické a dynamické) na pootočení plošiny radaru, ve svislém i vodorovném směru, před jejím uvedením do provozu.

Při zkoušce bylo použito zařízení sloužící k měření relativních posunů sledované konstrukce pomocí induktivních snímačů dráhy firmy Hottinger Baldwin Messtechnik WA/20. Během měření bylo jádro snímače spojeno s měřeným bodem pomocí ocelové struny. Soustava struna – snímač - předpínací pružina byla na jednom konci ukotvena v měřeném bodě na nosné konstrukci plošiny radaru, na druhém konci byla tato soustava upevněna na konstrukci pevně vetknuté do země. Struny byly napnuté svisle pro měření svislého pootočení a pod úhlem 45° pro měření vodorovného pootočení. Rychlost větru byla snímána anemometrem ANA 954. Všechna měření byla zaznamenávána pomocí ústředny firmy Dewetron DEWE 5000.

Základním cílem statické zatěžovací zkoušky nově postaveného silničního mostu přes Rybný potok bylo ověření skutečného statického chování a spolehlivosti této mostní konstrukce před jejím uvedením do provozu.

Při zkoušce bylo použito zařízení sloužící k měření relativních posunů sledované konstrukce pomocí induktivních snímačů dráhy firmy Hottinger Baldwin Messtechnik (HBM) WA/20 a WA/50. Při měření bylo jádro snímače spojeno s měřeným bodem pomocí ocelové struny. Soustava struna – kalibrační přípravek - jádro snímače - struna - předpínací pružina byla na jednom konci ukotvena v měřeném bodě na nosné konstrukci mostu, na druhém konci na ocelovém rámu zařízení. Během měření byla snímána teplota jak na konstrukci mostu, tak teplota vzduchu. Součástí měření bylo i sledování poměrných deformací za použití odporových tenzometrů Hottinger Baldwin 100/120 LY41 při čtyřdrátovém zapojení. Všechna měření byla zaznamenávána pomocí ústředny firmy HBM UPM60 a ústředny SPIDER 8.

Pro zachycení většího množství bodů s měřením průhybu mostu bylo provedeno doplňkové geodetické měření přístroji Zeiss Theo 010 A a Zeiss Ni 007.